Mapa
Evropa > Bosna a Hercegovina
Rozloha:
51 209km2
Počet obyvatel:
3 842 566 (75 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Sarajevo
Nejvyšší bod:
Maglić (2 386 m)
Používaný jazyk:
Bosenština, Chorvatština, Srbština
Náboženství:
římskokatolické, pravoslaví, islám
Měna:
konvertibilní marka (BAM)
Popis:
| vlajka = Flag of Bosnia and Herzegovina.svg
| článek o vlajce = Vlajka Bosny a Hercegoviny
| znak = Coat_of_arms_of_Bosnia_and_Herzegovina.svg
| článek o znaku = Státní znak Bosny a Hercegoviny
| mapa umístění = Europe location BHG.png
| rozloha = 51 209
| rozlmisto =
| procent vody = zanedbatelně
| obyvatel = 3 531 159
| obyvrok = 2013
| hustota = 69
| hustmisto =
| HDI = 0,735
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2012
| HDImísto = 81
| jazyk = bosenština, chorvatština, srbština
| náboženství = římskokatolické, pravoslaví, islám
| nejvyšší hora = Maglić
| výška nejvyšší hory = 2 386
| státní zřízení = de facto konfederativní republika
| hlavní město = Sarajevo
| funkce1 = Členové předsednictva
| vládce1 = Dragan Čović, Mladen Ivanić, Bakir Izetbegović
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = Vjekoslav Bevanda
| článek o hymně = Bosenská hymna
| hymna = Intermeco
| datum vzniku = 1. března 1992
| způsob vzniku = rozpadem Jugoslávie
| měna = Konvertibilní marka
| kód měny = BAM
| HDP/ob. = 10 633
| HDP/ob.misto = 102
| HDP/ob.rok = 2015
| ison =
| iso3 =
| iso2 = BA
| mpz = BiH
| doména = ba
| předvolba =
| časové pásmo = UTC+1 (v létě +2)
| commons = Category:Bosnia and Herzegovina
}}
Bosna a Hercegovina (BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина), někdy zvaná jednoduše Bosna, je země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvatel (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum. Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí, resp. Bosna, a má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chovatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začíná projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učiní království. Odstřadivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobí, že roku 1463 se zěmě dostala pod vládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánu došlo k významných etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, která tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Dnes země udržuje vysokou gramotnost, dlouhou očekávanou délku života a vysokou úroveň vzdělání a je jednou z nejčastěji navštěvovaných zemí v regionu. Bosna a Hercegovina je regionálně a mezinárodně známá svou přírodní krásou a kulturním dědictvím vycházející ze šesti historických civilizací, z její kuchyně, zimních sportů, její různorodé a jedinečné hudby, architektury a jejích festivalů, z nichž některé jsou největší a nejvýznamnější svého druhu v jihovýchodní Evropě. Země je domovem tří etnických skupin, oficiálně konstitutivních národů, Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Bez ohledu na etnicitu je každý občan Bosny a Hercegoviny v češtině považován za Bosňana. Termíny hercegovský a bosenský odkazují k historickým regionům země, neslouží tedy k národnostní klasifikaci, nicméně Hercegovina nemá jasně stanovené hranice. Do rakousko-uherské okupace se země běžně označovala za Bosnu v širším slova smyslu, z níž se vyděluje Bosna v užším slova smyslu a Hercegovina.
Bosna a Hercegovina má dvojkomorovou legislativu a tříčlenné předsednictví, složené ze členů každé hlavní etnické skupiny. Nicméně, výkon ústřední vlády je velmi omezený, neboť země je do značné míry decentralizovaná a skládá se ze dvou autonomních entit a jednoho regionu: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky Srbské, a regionu Brčko, který patří pod místní vládu. Federace Bosny a Hercegoviny je sama o sobě složitá a skládá se z 10 federálních jednotek – kantonů. Země je potenciálním kandidátem na členství v Evropské unii a od dubna 2010 je kandidátem na členství v NATO. Tehdy na summitu v Tallinu obdržela tzv. akční plán členství. Země je dále od roku 2002 členem Rady Evropy a roku 2008 se stala zakládajícím členem Středomořské unie.
zobrazit podrobnosti
Fotogalerie - Bosna a Hercegovina