16
30.11.2014 - neděle - cesta do Prahy
V 11:00 jedu s Luckou do Karolíny a snažím se koupit Keeny. Marně. Na 14:45 mě veze Lucka na nádraží a s Pavlem jedeme do Prahy. Ubytováváme se na Václaváku a večer jdeme na svařené víno, kde dojíždí i bratranec Marek a předáváme mu jednu koloběžku, kterou si tentokrát bereme do Karibiku všichni.

1.12.2014 - pondělí - odlet do Paříže
Ráno vstávám v 7:00 a projíždím se v mrazu na koloběžce. Po cestě sem, tam seberu nějakou cache a ve 14:00 jsem zpět na Václaváku. S Pavlem to bereme přes Plzeňskou restauraci na Kulaťáku na letiště a letíme do Paříže na letiště CDG. Odtud jedeme autobusem na letiště Orly. Autobus máme jen pro sebe, jelikož jsme jediní cestující. Z Orly nás veze minibus do hotelu, který máme objednán a jdeme na skvělou večeři. ¾ kila hovězích steaků s pečenými brambory a k tomu dobré Francouzské víno. Opravdový gurmánský zážitek před spaním.

2.12.2014 - úterý - Orly a odlet na Gudaloupe
Ráno se budím v 7:00 a rovnou vyjíždím na koloběžce trochu prozkoumat městečko Orly. Po cestě vidím letadlo Concorde a najedu 9 km na koloběžce po místních cachích. Pak nezbývá, než se odvézt na letiště. Letíme do Ponte a Pitre na ostrov Guadaloupe do Karibiku, kde přistáváme v 16:00 místního času. Venku 29°C a než najdeme půjčovnu auta a první cache na tomto ostrově, začíná jemně pokrapovat. Za chvíli už jedeme do mariny (kotviště lodí), kde máme pronajatou jachtu na které budeme bydlet. Stmívá se okolo 19:00 a my máme časový posun o 5 hodin oproti ČR, tak jen nakoupit jídlo a pití v nedalekém obchodě a večer trávíme pod hvězdami u láhve karibského punche (rum a passion fruit).

3.12.2014 - středa – sever a východ Guadaloupe
Díky časovému posunu jsme vzhůru před rozedněním. Na palubě si dáváme snídani a pomalu vyjíždíme na sever. První zastávku děláme na zajímavém černobílém hřbitově na svahu nad městem Morne a-l´Eau. Hrobky jsou vesměs obloženy kachličkami černé a bílé barvy v šachovnicovém vzoru. V 8:00 parkujeme na výchozím místě stezky skrze prales a třtinová pole Boucle Deville. Většinu tohoto okruhu, který je pojat i jako arboretum běžíme. Venku je horko a vlhko a vzduch je provoněn přírodou kolem. Na konci okruhu objevuji torzo větrného mlýna, které je prakticky celé zarostle popínavými stromy se vzdušnými kořeny. U vesnice Anse-Bertrand zastavujeme u moře na pláži Anse Laborde a jdeme se okoupat do vln azurového karibského moře. Voda má snad 30°C, vlny jsou tak akorát na bílém písku se dobře odpočívá. Po čase přijíždíme na nejsevernější bod Guadaloupe na La Grande Vigie. Krátkou procházkou po hraně útesu se dostáváme na hezkou vyhlídku. Odtud začínáme klesat mírně na jihovýchod a jdeme se projít od restaurace Coco po skalistém pobřeží, které se v kolmých, či převislých stěnách prudce noří do pěnivých vln Karibiku. Ušli jsme dalších 5km a o několik kilometrů jižněji zajíždíme na vyhlídku Gros Cap, kde uzounkým klikatícím se chodníčkem v džungli dojdeme až na samotnou vyhlídku. Ještě si odskočit nakoupit zásoby jídla a pití v obchodě a konečně přijíždíme na nejvýchodnější část ostrova na Pointe des Chateaux. Na samém konci ostrova se najednou tyčí hora, na které je vztyčen vysoký betonový kříž. Strmý kopec zdoláváme po schodech a odtude je vidět nejen na okolní ostrovy v moři, ale také prakticky celá východní polovina ostrova Guadaloupe. Nádherné! Pod horou je hezká plážička, kde se kocháme posledními slunečními paprsky před západem slunce, načež se přes městečko Sainte Anne, ve kterém stojí zajímavý kostel (a my máme štěstí, protože se v něm zrovna koná i bohoslužba a můžeme kostel vidět i slyšet i zevnitř). Nakonec přijíždíme k naši lodi do přístavu. Dáváme si sprchu a vypadá, že půjdeme spát, ale přichází nám zpráva, že máme dojet do městečka Gosier (asi jen 5km od toho, kde kotvíme), že tam je v klubu Affirmatif setkání lidí z Couhsurfingu a večer se bude mluvit anglicky. Vyrážíme tedy a nakonec se z toho vyklubal povedený večer, ze kterého se na loď vracíme až v 1:00 ráno plni zajímavých informací a nových přátel.

4.12.2014 – čtvrtek – levá strana Guadaloupe a přílet Marka
Ráno jedeme pro změnu prozkoumat levou část ostrova Guadaloupe. V jižní části se nachází starý nefunkční mlýn v džungli u nádherného vodopádu, který pod sebou tvoří i přírodní bazén. Voda má skvělou teplotu, proto se zde koupeme. Nazí. Odtud je jen kousek na trail Le Sentier de la Grande Pointe, který se rozhodneme projít. Začíná to v pohodě, přes pár balvanů přeskakujeme poklidnou říčku vlévající se kousek pod námi do moře a v bahýnku z neustálých dešťů procházíme džungli kolem starého mlýna až k prehistorickým rytinám na kamenech znázorňující nahou ženu. Trail vede dále ke starým dělům a prachárně až na skalisté pobřeží. Stejnou cestou v opačném pořadí se vracíme, ale nastal problém, tam kde jsme na začátku pohodově suchou nohou překročili malou říčku, tak nyní se valí korytem spousta kalné a dravé vody. Překonat tuto přírodní překážku je nemožné bez skoro jistého utonutí, proto se obracíme a trail absolvujeme znovu. Potkali jsme totiž Francouze, kteří mají na druhé straně auto a nabídli se, že nás k našemu autu zavezou. Zároveň nám doporučili navštívit pláž s černým sopečným pískem Plage de Grande Anse. I když stále jemně pokrapuje, jedeme tam a koupeme se v moři. Když nás plavání přestane bavit pokračujeme v cestě a díky cachím jsem našel bazén Le Bassin de Dolé, do kterého přitéká voda z termálního vodopádu. Opět jsme tu naprosto sami a kousek od tohoto nádherně v přírodní scenérii zasazeného bazénu je ještě jeden menší, ale opět to vypadá, jako by se tam zrovna koupal Indiana Jones. Projíždíme město Basse Terré projíždíme okolo Pigeon Island a chceme si projet Traverse road, která má kolem sebe hezkou přírodní scenérii. Je zavřená, proto ostrov objíždíme severní stranou. Někdy v tomto okamžiku si Pavel vzpomněl, že nechal své boty na té písečné pláži. Smůla, protože je třeba vyzvednout Marka na letišti. Jedeme na chvíli odpočinout do jachty, ale máme pozvání na Vánočně laděnou večeři. Jako předkrm speciální šunka s cibulí a kyselou okurkou a na jídlo kuře v banánech na kari se smetanou. K tomu spousta pití. Bavili jsme se do půlnoci, načež jsme se přesunuli do mariny, kde probíhal koncert.

5.12.2014 - pátek - Traverse route, vodopády a odplutí
Vstáváme sice v 7:00, ale Pavlovi děsně trvá se sbalit. Nakonec vyjíždíme v 9:00. Chceme zkusit projet scénickou cestu Traverse road z druhé strany, než včera, když se to včera tvářilo jako jednosměrka. Najíždíme tedy na D23 ze strany od Pointe-a-Pitre a stejně nás cesta pouští jen do středu ostrova, kde je zatarasena. Ale to nevadí, protože takto jsme se dostali ke dvěma vodopádům u této cesty a projeli kus džunglí. Otáčíme a jedeme k výchozímu bodu v horách na obrovské vodopády Chutes du Carbet. Podle cedulí to měla být 2 hodinová túra jedním směrem, ale my to v dešti a deštném pralese s velkým stoupáním a následně klesáním dáváme celkově za 2 hodiny 20 minut. Vidíme dva tyto obří vodopády zasazené do zeleně džungle. Přes Basse-Terré a končíme opět na černé pláži Grande Anse. Okoupaní v moři už jen přejíždíme do bazénku Bassin de Dóle a spěcháme na letiště vrátit půjčené auto. Na naší objednanou zaoceánskou zábavní loď MSC Música to máme na koloběžkách jen necelých 8km a před naloděním si jen zjišťujeme jak jezdí lodě na Dominicu, kde pánujeme jet cca za týden. Na koloběžkách přijíždíme až na palubu tohoto obrovského monstra, které má přes 1200 kajut a pojme přes 3500 pasažérů a kdo ví, kolik ještě posádky. Jsme ubytováni v kajutě v osmém patře z celkových 16., které tato loď má. Po povinné sprše jdeme na večeři do nám přidělené restaurace a objednáváme jídlo a la carte. Já volím karibské specialitky. Po dobré večeři se jdeme dojíst do obrovského buffe, které je na lodi k dispozici skoro non-stop. Zábavních programů se na lodi cíleně nezúčastňujeme, protože je třeba brzy ráno vstávat. Loď z přístavu vyplula ve 21:00 a pluli jsme celou noc.

6.12.2014 - sobota - koloběžkování po St-Martin/Sint Maarten
Vstáváme v 6:00 a jdeme se nasnídat do bufetu. Loď pomalu zajíždí do přístavu Phillipsburg na ostrově patřící napůl Francii a Nizozemskému království. My jsme připraveni s koloběžkami u východu, abychom mohli vyjet na ostrov co nejdříve. První cesta vede k Oyster pond, což je místo u moře na hranici států a je tu i hezká vyhlídka na moře. Pokračujeme v této skoro okružní jízdě, ale držíme se většinou na nizozemské straně ostrova. Na jednom místě sledujeme, jak za potravou vylézá velké množství leguánů z mangrovníků. V horku zdolávat ty kopce na koloběžce není vůbec jednoduché, ale přejíždíme na známou pláž Mahe beach, která je světově proslulá tím, že je přímo na konci letištní runwaye, takže letadla přistávají přímo nad hlavou a při startu zase vítr z turbín může člověka odnést do moře. Bohužel zrovna dnes někdo hrozil bombou na zdejším letišti a celou dobu, co na této pláži jsme, koupeme se a relaxujeme, tak neletí ani jedno letadlo. Ve 13:00 musíme koloběžky otočit k lodi a opravdu makáme, abychom se dostali na loď do 14:30, kdy je all on board. Přesně v tu dobu dojíždíme, jdeme dát sprchu a svačinu asi o pěti chodech do bufetu. Po vyplutí v 15:00 ležíme na lehátcích u bazénu, popíjíme a čekáme na západ slunce. To totiž začíná zábavní program. Ještě chvíli procházíme a zkoumáme loď a na 21:30 jdeme do divadla, kde je představení na motivy agenta 007, ale jedná se spíše o kombinaci tanečního, pěveckého, akrobatického a kouzelnického vystoupení. Účinkovaly zde i hadí ženy. Pak nám ohlásili, že v jistém klubu na lodi ve 23:00 si budeme moci zatančit s účinkujícími. Ze zvědavosti se tam jdeme podívat. Ani se nenadáme a už jsou naše jména v losovacím kyblíku. Nakonec se z toho vyklubalo Star Dance a měli otevřena 3 místa pro chlapy a 3 pro ženské z cestujících. Co čert nechtěl, byli jsme vylosováni všichni 3. Přidělili nám profesionální tanečnice z lodi a začala soutěž. Celkově jsme soutěžili ve 4 tancích. Krom docela dobré zábavy se mi zázrakem podařilo celkově vyhrát. Tanec hodnotila nezávislá porota vybraná z cestujících.

7.12.2014 - neděle – Dominikánská republika
Jelikož připlutí lodi do Dominikánské republiky je hlášeno až na 13:00, máme ráno spoustu času. Po snídani jdeme nejprve zahrát turnaj v ping-pongu na horní palubě a následně turnaj v minigolfu. Loď připlouvá do města La Romana o něco dříve, tak se jen najíme a na koloběžkách vyjíždíme do přístavu. I přesto, že jsme den předem na internetu zjišťovali, že půjčovny aut mají plně obsazeno, povedlo se nám přímo v přístavu si objednat auto na celý zbytek dne, a proto můžeme vyjet do města Santo Domingo, které je cca 130km daleko. Po cestě se zastavujeme na pláž Bocca Chica, ale člověk se namlsá prázdných krásných pláži bez naháněčů a najednou se ocitne zde, kde je hlava na hlavě, hromada naháněčů a nabízečů… Rychle pryč! V Santo Domingo se nejprve jedeme podívat na Národní palác a následně parkujeme u pomalovaného obelisku u moře a na koloběžkách projíždíme historické centrum zapsané v UNESCO a navštěvujeme pomník Kryštofa Kolumba. Toto město už je příjemnější a bez otravných lidí okolo. Jedeme zpět kolem resortu, kde jsem už asi před 15 lety byl (Coral Costa Karibe) a kousek od něj je příjemná pláž, kde je jen pár místních. Vracíme se na naši loď najíst a můžeme vyjet na noční prohlídku města La Romana. Okolo náměstí to žije, ale abychom zde zapařili v nějakém klubu, na to není čas. Je třeba vrátit auto ve 22:00 a chvíli na to vyplouváme.

8.12.2014 – pondělí – Britské Panenské Ostrovy – Tortola
Celé dopoledne plujeme, takže čas trávíme jídlem, pitím a různými sportovními disciplínami. Po přistání máme jen 4 hodiny na to vymyslet nějaký program. Hned u přístavu je sídlo vlády Britských Panenských ostrovů a zde přemýšlíme co dělat. Nakonec jsme se rozdělili a já jel na koloběžce okolo moře do námořnické školy ve které je umístěno i muzeum lodí. Hned vedle tohoto muzea je vybudována stezka pod mangrovníky (stromy se spoustou vzrušných kořenů, které žijí v mokřadech slané vody. Zajímavý zážitek projet se na koloběžce po tomto dřevěném chodníku a všude kolem je voda a rostliny. Zpět k lodi mi zastavila nějaká paní s tím, že nejsem proti slunci vidět, tak mě raději odveze, než by mě někdo přejel. Pavel s Markem si pronajali motorku a projeli skoro celý ostrov. Večer na lodi jdeme nejprve na večeři a pak na taneční představení do divadla. Taky využíváme promo akci a jdeme roztočit lodní peníze v lodním casinu.

9.12.2014 – úterý – Antigua a Barbuda – plavání s rejnoky
Po snídani vystupujeme z lodi na ostrově Antigua v přístavu ve městě St. Jones. Počasí bylo jak na Apríla, chvíli slunce, chvíli déšť. Na koloběžce jedeme do Fort James (stará obranná pevnost) zjistit, zda by nás vrtulníkem nezavezli na Monserat, ale jsou tady nějaké svátky a skoro nic, včetně helikoptér, či autobusů, nefunguje. Nedá se nic dělat, na koloběžkách jedeme do městečka Seatons vzdáleného 16km. Je to výchozí místo pro lodní cestu k plavání s rejnoky jižními (southern sting rays). Za 50USD nás na rychlých motorových člunech dovezou do místa u Guiana Islands na atolu, kde je vody po prsa a v ní jsou vidět tmavé siluety asi metrových rejnoků. Za chvíli už máme na hlavách potápěčské brýle a plaveme s rejnoky. Instruktoři nás učí jak si je chytit abychom se s nimi mohli pobavit. Nadarmo se jim neříká puppets of the sea (mořská štěňátka). Protože rejnoci jsou děsně zvědaví, chtějí si hrát a jíst. Abychom pro ně byli atraktivnější, dostáváme mrtvé olihně a už se k nám tyto kolosální ryby. Skoro hodinu se takto bavíme a jedeme člunem zpět. Když už jsme tak daleko, jedeme až na druhou stranu ostrova na místo zvané Devils’s bridge. Přírodní most na hraně moře pod kterým běhají vlny tříštící se o břeh. Tento most je znám z dob otroctví, kde otroci zde páchali sebevraždy, protože neuměli plavat. Pavel a Marek už cestu zpět na koloběžce nezvládají a raději si stopují nějaké auto. Já dojel až do St. Jones. Tam se akorát koná průvod za kamionem se živou kapelou, aneb bouřlivá oslava narozenin premiéra. Celkově za den jsem najel 55km na kolobce. Večer na lodi klasický program, večeře, divadlo a spát.

10.12.2014 – středa - Martinik
Loď kotví v 8:00 v přístavu Fort de France. Snažíme se sehnat auto na pronájem, ale je to beznadějné. Všechno je vypůjčeno. Tak si alespoň prohlížíme pevnost a projíždíme město. Pavel a Marek pak končí na pláži a já pokračuji okolo moře přes další pevnost až do města Schoelcher odkud je hezký výhled na dvojvrchol sopky, která tento ostrov vytvořila. Je horko a i tak mám při návratu k lodi najeto 35km. Po nutné sprše jsme s Markem ještě vyrazili do města a stihli nádherný západ slunce nad mořem. Večer se nese v karnevalovém duchu a po divadle v rytmu Franka Sinatry se učíme u bazénu latinské tance.

11.12.2014 – čtvrtek - St. Lucia
Z lodi na koloběžkách vyjíždíme něco po 8:00 a snažíme se sehnat auto k půjčení. Ostrov St. Lucia je totiž hodně hornatý a aby člověk něco viděl, tak to auto prostě potřebuje. V přístavu na nás zkouší házet nehorázné sumy, tak jedeme do města a za chvíli jsme u 24 hours car rental copany, kde nám půjčují během chvilky Jeep za 90USD na den. Jedeme po silnici, která je samá serpentina a samé stoupání a klesání na jižní část ostrova, kde se nacházejí dva kužely Gros a Petit Piton. Prakticky od moře stoupají ostře do výšky 772 metrů. V jejich úpatí je aktivní sopečný kráter, kde stoupají sirné výpary a je možné se zde okoupat v horkém sirném bahenním prameni. To také činíme, protože to má, prý, léčivé účinky. Odtud pokračujeme velmi strmou cestou k pláži Anche Chatlet. Trochu relaxujeme a koupeme se v moři. Stejně to déle jak 30 minut nejsme schopni vydržet, tak jedeme ještě na severní část ostrova, ale proplést se horami po serpentinách nám zabírá tolik času, že musíme před 17:00 vrátit auto a nalodit se. Večer se nese v Italském duchu (když naše loď pluje pod jejich vlajkou) a stejně tak i večeře.

12.12.2014 – pátek – opět Guadaloupe, potápění u Pigeon island
V 8:00 kotví loď MSC Musica v Pointe a Pitre na Gudaloupe a nám nezbývá, než zajít na poslední snídani, vyklidit naši kajutu a v 9:00 se vylodit. Hned u přístavu si půjčujeme auto a jedeme přes, konečně otevřenou, cestu Traversee road (D23) až k Pigeon Island. Po cestě občas vystupujeme na nějaký trek v deštném pralese. U pobřeží kousek od Racčího ostrova je spousta společností provozující potápění a šnorchlování. U jedné z nich si na 15:00 domlouváme potápění a Marek šnorchlování a zbylý čas odpočíváme na pláži. V domluvený čas fasujeme vybavení a nasedáme na rychlý motorový člun, který nás veze k ostrovu. Za chvilku jsme již s Pavlem pod vodou a vedení místní instruktorkou zkoumáme podvodní faunu i floru. Vidíme mořské želvy, murény, spousty ryb, korály a celý tento pestrobarevný svět završuje potopená socha, která je prý patron potápěčů. Asi po hodinovém ponoru nás loď veze zpět na pevninu a my jedeme do Pointe a Pitre na domluvené ubytování. Před 20:00 vyrážíme nejprve do restaurace na pobřeží, kde si dáváme večeři a posléze jedeme do reggae klubu pod širým nebem, kde je živé vystoupení. Všude ve vzduchu je cítit tráva, která se zde ilegálně importuje z ostrova Dominica. Před 2:00 ráno jsme zpět na ubytování.

13.12.2014 – sobota – pláž na Guadaloupe a odplutí na Dominiku
Vstáváme už okolo 7:00, ale než pořešíme vše potřebné, je 9:00. To stejně nevadí protože ráno prší. Sbalení jedeme na poslední pláž na Guadaloupe, ale máme jen asi 40 minut na to užít si vody, pak už je třeba nakoupit, vrátit auto a na 13:00 být v terminálu v přístavu na rychloloď, která nás veze na ostrov a zároveň samostatný stát Dominica. Loď jede přes 50km/h, takže za 2 hodiny vysedáme a procházíme nutným odbavením. Na koloběžkách pak hledáme ve městečku Roseau, kde nás loď vyklopila, ubytování. No, levné to tu vůbec není. Nakonec se ubytováváme v samém centru v Ma Bass Central Guesthouse za 55$. Stejně je již po setmění a není kam spěchat.

14.12.2014 - neděle – 61 km po vlastních po Dominice
V 6:00 nám někdo buší na dveře. Vyklubala se z toho paní domácí, že máme vstávat, protože prý v 6:30 jede od botanické zahrady autobus do města Laudat, kam se chceme dostat. Nejel, ale alespoň vstáváme brzy a do Laudatu stopujeme pick-up na jehož korbě jedeme do hor. Vyhazuje nás asi 4km před domnělým cílem. Domnělým, protože jsem si špatně přečetl název jezera a místo na Boiling lake, který je našim hlavním cílem dne jsme vylezli k nejvýše položenému jezeru na Dominice, k Boeri lake. Nevadí, i zde je hezky. Jen cca 5 km zacházka. Po zjištění, že jsme na špatném místě (v jezeře je místo vroucí vody voda studená) se vracíme přes městečko Laudat a vyrážíme na (podle průvodce šestihodinovou túru) túru skrze deštný prales přes velké převýšení do nitra sopky. Už z dálky cítíme známý sirný zápach. Přeskakujeme parní ventily, vroucí potůčky a říčky a dostáváme se až nad druhé největší vroucí jezero na světě k Boiling lake. Chuchvalce páry z jezera po většinu času znemožňují výhled, ale občas foukne vítr a vidíme na hladinu, která má bílou barvu a v ní to opravdu vře. Chvíli vydýchat a rychle zpět. Po čtyřech hodinách jsme zpátky na výchozím bodu u Titou Gorge. Ze začátku nudně vypadající koupání přechází v plavání v kaňonu tak úzkém, že se člověk chvílemi dotýká z obou stran strmých skalních stěn. Po cca 100 metrech proplouvání jsme u vodopádu, který se dá vylézt a člověk si na chvíli připadá jako u Canyoningu. Příjemně okoupaní se domlouváme s dvěmi Francouzi, aby nás zavezli na odbočku k Emerald pool a odtud si stopujeme autobus, který nás vyvezl zase ještě cca 4 km od cíle. Šlapeme na koloběžky a v 16:00 se jdeme podívat na smaragdové jezírko do kterého padá vodopád a za ním je jeskyně. Ano, je to scéna z filmu Piráti z Karibiku, která se zde natáčela. Odtud nás již stopařské štěstí opouští a celou cestu dolů až do Reseau jedeme na koloběžkách. Sjezd je to výživný a Pavel si až šlapáním na brzdu roztavil podrážku boty. Celkově za den nachozeno a naježděno 61 km. NA večeři jdeme do jediné restaurace otevřené v neděli – do číňana.

15.12.2014 - pondělí - Dominika – Traffalgar falls, Scotts head, přejezd na Guadaloupe a odlet
Opět vstáváme v 6:00 a jdeme na stejnou zastávku naproti botanické zahradě, jako včera. S tím, že tentokrát jedem minibusem k vodopádům Trafalgar. Jsou to dva vodopády kousek od sebe (jsou vidět z jednoho místa oba), ale zvláštnost je v tom, že v jednom z nich teče teplá voda a v jezírcích pod ním se dá koupat. Odtud sjíždíme na koloběžkách zpět do Roseau a chytáme autobus na nejjižnější místo Dominiky Scotts head. Je to jakoby samostatný ostrůvek spojený jen úzkým přechodem. V tomto zálivu je zajímavý podvodní život a hezké šnorchlování. Také jsou zde barevné rybářské domečky u vody a jejich lodě. Na koloběžkách jedeme pomalu na sever přes městečko Sufriere a zastávku na šnorchlování děláme u Champaigne reef. Je zde zajímavý úkaz. Pod vodou ze dna unikají bublinky a opravdu to vypadá, jako by člověk plaval v šampaňském. Na koloběžkách jedeme až na náš hotel v Roseau, kde musíme vše dobalit a na 13:30 jsme v přístavu. Musíme zaplatit odjezdovou turistickou daň a rychlolodí jedeme zpět do Pointe-a-Pitre v Guadaloupe. Je to boj s časem, protože loď připlouvá v 18:99 a všichni lidé se tlačí z lodi a utíkají k imigračním úředníkům, aby neskončili ve frontách. Totéž děláme i my. Naštěstí úředníci nedělají problémy (i když by mohli, protože z Dominiky se pašuje dost často marihuana) a my už po tmě jedeme posledních 7 kilometrů na koloběžkách na letiště a ve 21:00 odlétáme směr Paříž.
Autor:
Publikováno:
24. 12. 2014
FOTOGALERIE
následující >
Fotogalerie
TRASA KE STAŽENÍ: KML
NAVŠTÍVENÉ ZEMĚ
Francie
Guadeloupe
Svatý Martin
Dominikánská republika
Britské Panenské ostrovy
Antigua a Barbuda
Svatá Lucie
Dominika
Rozloha:
543 965 km2
Počet obyvatel:
65 436 552 (120 obyvatel/km2)
Hlavní město:
Paříž
Nejvyšší bod:
Mont Blanc (4 807 m)
Používaný jazyk:
Francouzština
Náboženství:
římskokatolické 83–88%, islám 5–10%, protestanství 2%, judaismus 1%
Měna:
euro (EUR)
Dobrodruh
Petr Górecki
Navštívené kontinenty celkem:
6
Navštívené země celkem:
111
Počet publikací celkem:
92
Nejnavštěvovanější země: